25 let VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s.

V roce 2018 si společnost připomíná 25. výročí svého založení.

 

Historické pozadí vzniku VAS

První vodovody se v Čechách a na Moravě začaly objevovat ve středověku. Na území, kde dnes zajišťuje dodávku vody VAS, je nejstarší dochovanou zprávou listina markraběte Jošta z roku 1378, která zmiňuje vodovod v Jihlavě. Z roku 1390 pochází zmínka o klášterním vodovodu na území města Znojma, z roku 1468 pak o veřejném vodovodu, jenž využíval jako zdroje čtyři studny na území obce Přímětice. Vodovody v následujícím období vznikaly hlavně ve větších městech a významnějších sídlech. Obvykle přiváděly vodu pomocí dřevěného potrubí z rybníků, studní a různých pramenů do kašen na náměstích.

Významnější rozvoj vodárenství nastal od roku 1860 do konce devatenáctého století. V tomto období byly uvedeny do provozu moderní vodovody ve Znojmě, Jihlavě, Třebíči nebo Židlochovicích. Postupně během dvacátého století vodovody pořídila nebo doplnila převážná většina sídel.

Problematiku zásobování vodou a odkanalizování od počátku organizačně zajišťovaly obce a města. Před druhou světovou válkou byl tento způsob vlastnictví a provozování vodovodů i kanalizací nejrozšířenější. Tam, kde vodovody sloužily více obcím, byla zakládána vodárenská družstva.

Po válce nastaly v souvislosti s politickým, ekonomickým a technickým vývojem podstatné změny. V roce 1951 byly zřízeny krajské vodohospodářské správy, které spravovaly vodovody, kanalizace i vodní toky a meliorace. Vodohospodářská infrastruktura se tak stala majetkem státu, jen některé malé vodovody a kanalizace zůstaly ve správě obcí. Po reorganizaci státu v roce 1960 vznikly okresní vodohospodářské správy, které kromě vodovodů a kanalizací provozovaly také vodní toky. V tehdejším Jihomoravském kraji jich bylo čtrnáct. Protože ale byly s koordinací provozu vodních toků procházejících několika okresy problémy, byly roku 1966 vytvořeny správy povodí.

V oboru vodovodů a kanalizací došlo k další změně v roce 1977, kdy byly zřízeny krajské podniky – v Jihomoravském kraji to byly Jihomoravské vodovody a kanalizace. Z dosavadních okresních vodohospodářských správ se staly odštěpné závody, kterých bylo v Jihomoravském kraji čtrnáct. To trvalo až do roku 1988, kdy se osamostatnily Brněnské vodovody a kanalizace. O dva roky později následovalo osamostatnění podniků na území okresů Břeclav, Hodonín, Kroměříž a Prostějov. Po legislativní změně, kdy přešla zodpovědnost za zásobování vodou a odkanalizování ze státu na obce, byla infrastruktura předána obcím, případně jejich svazkům. Na území šesti okresů jihozápadní Moravy se vlastníky rozhodující části vodohospodářské infrastruktury staly svazky měst a obcí a k jejímu provozování byla založena obchodní firma – VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.

 

Založení VAS

VAS vznikla ke dni 1. prosince 1993 na základě schváleného privatizačního projektu bývalého státního podniku Jihomoravské vodovody a kanalizace. Spolu s ní z podniku vznikly další tři akciové společnosti. Při založení činilo základní jmění VAS 221 858 000 Kč a bylo rozděleno na 210 765 kmenových akcií na majitele a 11 093 akcií zaměstnaneckých na jméno. Rozdělení akcií podle privatizačního projektu bylo následující:

Akcie (v procentech)

Příjemce

48

Bezúplatný převod svazkům obcí

28

Určeno pro kupónovou privatizaci

15

Určeno pro prodej zahraničnímu zájemci

5

Zaměstnanecké akcie

3

Restituční investiční fond

1

Nadační investiční fond

 

Díky privatizaci, následnému prodeji části akcií zahraničnímu zájemci a realizaci kupónové privatizace získaly svazky měst a obcí nadpoloviční většinu akcií VAS, konkrétně 59,09 procenta. Akciový podíl od státu koupila francouzská společnost Lyonnaise des Eaux Dumez, která postupně získala 33,35 procenta akcií VAS. Ostatní drobní akcionáři z kupónové privatizace – bylo jich přes dva tisíce - vlastnili 7,56 procenta akcií.

Největším akcionářem sice teoreticky byly svazky, ale každý byl sám za sebe. Zástupci Lyonnaise des Eaux Dumez se svým blokačním množstvím akcií vystupovali jako největší akcionář a měli zájem získat nadpoloviční většinu, čímž by VAS ovládli. V roce 1998 zahájily svazky vzájemná jednání s cílem sdružit komunální vlastníky akcií do obchodní společnosti. Tak v roce 1999 vznikla společnost Svaz VKMO s.r.o., která se stala hlavním akcionářem VAS s vlastnictvím 33,84 procenta akcií. Časem přistoupili další společníci a v roce 2000 čítal SVKMO deset svazků, které vlastnily 50,31 procenta akcií VAS. Strategií SVKMO byla konsolidace vlastnictví VAS. Ta odstartovala v letech 2011 a 2012 odkupem akcií od francouzského akcionáře, odkupem akcií veřejným návrhem a dražbou nevyzvednutých akcií. Po množství práce a vyjednávání se k 21. 12. 2012 SVKMO stal jediným akcionářem VAS.

SVKMO se za dobu své existence postaral o to, aby VAS vytvářela pouze minimální zisk a vyplácela svazkům maximální možné nájemné. K poslednímu dni roku 2017 provozovala VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., prostřednictvím jednotlivých svazků vodovody nebo kanalizace v 485 obcích a městech v regionu jižní Moravy a Vysočiny. Kromě toho VAS zajišťuje na základě smluvních vztahů vodárenskou činnost i pro 59 samostatných obcí a měst. SVKMO má těchto patnáct společníků:

Společník SVKMO

Podíl na základním kapitálu

Procentní podíl

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko

22 676 000 Kč

17,09%

VODOVODY A KANALIZACE, se sídlem v Třebíči

26 000 000 Kč

18,04%

Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko

26 813 000 Kč

19,20%

„ Svazek vodovodů a kanalizací‘‘ měst a obcí, se sídlem v Boskovicích

29 194 000 Kč

21,22%

Svazek obcí pro vodovody a kanalizace - Šlapanicko

5 478 000 Kč

4,31%

Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko

5 526 000 Kč

4,36%

Svaz vodovodů Bohdalov

455 000 Kč

0,30%

Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice

5 355 000 Kč

5,21%

Vodovody a kanalizace Židlochovicko

2 548 000 Kč

1,89%

VODOVODY A KANALIZACE BÍLOVICKO

28 000 Kč

0,02%

Vodovody a kanalizace Znojemsko

15 106 000 Kč

7,81%

Zásobování vodou se sídlem v Okříškách

1 376 000 Kč

0,46%

Město Velké Opatovice

50 000 Kč

0,05%

Svazek obcí Sloup, Šošůvka – ČOV a kanalizace

50 000 Kč

0,02%

Sdružení obcí a svazků obcí, z.s.

50 000 Kč

0,02%

Celkem

140 705 000 Kč

100%

 

Vzpomínky pamětníků

Vyjednávání znamenalo nejednu bezesnou noc

Pětadvacáté výročí vzniku VAS je určitě příležitostí zavzpomínat, jak to tehdy bylo.

VAS vznikla z části Jihomoravských vodovodů a kanalizací, které dlouhá léta až do roku 1989 úspěšně vedl Ing. Věroslav Žák. Poté jsem byl zaměstnanci tohoto státního podniku zvolen ředitelem já. Jihomoravské vodovody a kanalizace působily na administrativním území tehdejšího Jihomoravského kraje, který se rozdělil na současný kraj Jihomoravský, Vysočina a Zlínský. Z hlediska vodohospodářského lze území definovat jako soustavu Pomoraví, kam patřily závody Jmvak Zlín až Břeclav, a soustavu Dyjsko-svrateckou se závody Jmvak Žďár nad Sázavou až Znojmo.

Začátkem devadesátých let vypuklo hektické období všeobecné privatizace, což znamenalo ve vodním hospodářství atomizaci. Byl jsem povolán na ministerstvo zemědělství a odjížděl jsem s úkolem vypracovat privatizační projekt, který navrhne převod státního majetku na města a obce, účastníky kuponové privatizace a zahraniční firmu. A nastalo období vyjednávání, které přineslo nejednu bezesnou noc. Již od počátku jednání se starosty měst na Pomoraví bylo zřejmé, že chtějí vytvořit samostatné akciové společnosti. Pro úplnost dodávám, že Brněnské vodovody a kanalizace se osamostatnily již v roce 1989.

Privatizace závodů na Dyjsko-svratecké soustavě proběhla mnohem úspěšněji. Díky postoji ředitelů závodů Žďár Ing. Havlíčka, Jihlava Ing. Krejčího, Třebíč Ing. Neumanna, Brno-venkov Ing. Kožnárka, Boskovice dr. Soldánové, Ing. Mittnerové Znojmo, Ing. Návraty a pochopení osvícených starostů (vzpomínám na dr. Heřmana, Ing. Šenkýře, dr. Vykydala, Ing. Sládka a další) tak mohla vzniknout jedna z největších současných vodárenských společností. Nesmím zapomenout na spolupracovníky, kteří se také výrazně podíleli na založení VAS, a to Ing. Dvořáka, jenž měl na starosti provozní smlouvy mezi VAS a svazky měst a obcí, dr. Miku a jeho kolegyně dr. Višňanskou a dr. Kravčíkovou, kteří se věnovali legislativě, nebo Otu Konzbula zabývajícího se marketingem. Vzpomínám také na pana Bohuše Rohrera, řidiče, se kterým jsme během privatizace najezdili snad tisíce kilometrů.

Prozíravé bylo, že do privatizačního projektu byl přiznán zahraniční firmě Lyonais de Eaux  pouze minoritní podíl. Tento krok zabránil apriori nepříjemným budoucím situacím a umožnil "očistit" VAS od zahraniční firmy.

Myslím si, že vznikem VAS jsme všichni zúčastnění nastartovali proces, kdy v průběhu 25 let veřejnost vnímá firmu jako sebevědomou, provozně spolehlivou, na vysoké  technologické úrovni a ekonomicky nezávislou. 

Přeji bývalým a současným kolegům hodně zdraví a radost z vykonané prospěšné práce. 

Ing. Pavel Mylbachr, generální ředitel od vzniku VAS do konce roku 1995

 

S hledáním poruch nám v začátcích pomáhal i senzibil

Na místo mistra údržby a čerpacích stanic tehdejší Okresní vodohospodářské správy ve Znojmě jsem nastoupil 1. října 1962. Na inzerát na tuto pozici mě upozornil kolega v mém předchozím zaměstnání. Lákalo mě i to, že tehdejší sídlo společnosti bylo naproti domu, ve kterém jsem bydlel. Brzy po nástupu jsem byl pověřen také řízením dopravy a energetiky pro celý okres. Jezdíval jsem na pravidelné měsíční odečty a poměřování v závislosti na odběru elektrické energie. A to na vlastním kole nebo skútru, protože v té době bylo velmi málo dopravních prostředků.

Když začala výstavba nové úpravy vody ve Znojmě, byl jsem pověřen dozorováním všech technologií včetně pomoci při řešení problémů při zajišťování dodávek na stavbu. Díky tomu jsem se setkal s mnoha zajímavými lidmi z různých společností. Po dokončení úpravny jsem byl jmenován jejím vedoucím. Postupem let jsem se vypracoval na vedoucího provozu vodovodů a přestěhoval jsem svou kancelář z úpravny do nově postavené administrativní budovy na Kotkově ulici. V té době jsem měl 65 podřízených.

Časem jsme dostali nové přístroje na hledání poruch na vodovodech - výrobky západoněmecké firmy Sewerin. Protože mě technika vždy zajímala, ujal jsem se i této činnosti. Vyhledávání poruch bylo tehdy v začátcích, takže nám někdy pomáhal i učitel z místní školy, který byl senzibil. Přinesli jsme mu nákresy vedení potrubí a on nám na milimetrový papír zakreslil, kde je porucha. Někdy to úplně nesedělo, ale v některých případech určil místo poruchy naprosto přesně.

Ve vodárnách to ale nebylo vždycky jen o práci. Odjakživa jsem sportoval, v mládí jsem dělal desetiboj, volejbal, basketbal. Pro sport jsem se snažil získat i své kolegy a spolupracovníky. Za podpory všech ředitelů se to dařilo. V areálu administrativní budovy v Kotkově ulici byl vybudován bazén a antukové hřiště pro tenis a volejbal. Pořádali jsme pak i volejbalový turnaj, který měl dlouhou tradici. Po našem příkladu začaly pak ostatní odštěpné závody pořádat turnaje v košíkové, lyžování, atletických hrách. Bylo to vždy příjemné sportovní setkání s kolegy z profese. Hodně rád také vzpomínám na práci v tzv. VTSce neboli Vědeckotechnické společnosti. Byli jsme parta nadšenců, kteří vymýšleli zlepšovací návrhy k zefektivnění provozu a ty jsme pak aplikovali v praxi. A když shrnu celé své působení ve vodárnách? Důležité pro mě bylo, že mě práce vždy bavila.

Rudolf Beinhauer

 

V 80. letech jsme jezdili ruskými „gazíky“

K předchůdci VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s., Jihomoravským vodovodům a kanalizacím, odštěpný závod Žďár nad Sázavou, jsem nastoupil 1. 6. 1981. Začal jsem zde pracovat jako mistr provozu VaK Bystřice nad Pernštejnem.

Na této pozici jsem byl do února 1996, kdy jsem přešel na technický útvar správy VAS, divize Žďár nad Sázavou. Vykonával jsem funkci technického pracovníka vodohospodářského rozvoje, což představovalo zejména vyjadřování se ke stavbám, jednání se zástupci úřadů a tak dále. To jsem dělal v podstatě až do 30. 6. 2016, kdy jsem odešel do starobního důchodu. Takže u VAS a jejího předchůdce jsem odpracoval celkem 35 let.

V roce 1999 jsem byl zvolen předsedou odborové organizace, tuto funkci jsem vykonával až do 31. 3. 2016. Současně jsem od roku 2014 do 31. 3. 2016 byl předsedou základní organizace Odborového svazu pracovníků dřevozpracujícího odvětví, lesního a vodního hospodářství při VAS.

Práce u VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s., pro mne byla velice zajímavá zejména z hlediska vývoje používaných materiálů při výstavbě a opravách vodovodů. Při opravách vodovodů se dříve požívaly Gibolt spojky a litinové U kusy. Teprve později to byly nerezové spojky, předchůdci dnešních nerezových opravných kusů.

Jako dopravní prostředky jsme v začátcích mé práce u VAS používali ruské automobily GAZ se spotřebou 22 litrů a k opravám poruch ruské bagry Bělorus, později polské Ostrowki. V 90. letech se začaly používat modernější rypadla JCB a CASE.

Za zmínku stojí i vývoj kancelářské techniky. Ke konci 80. let se začaly používat první počítače – německé Robotrony. Pro výpočet mezd dělníků jsme využívali „rachotící“ kalkulátory ASCOTA. Postupně teprve v 90. letech se začaly zavádět stolní počítače a až ke konci 20. století jsme měli první mobilní telefony. Pro spojení s montéry vodovodů se do té doby používaly vysílací stanice Tesla, s kterými se při dobrých klimatických podmínkách dalo domluvit až do vzdálenosti 30 kilometrů.

Závěrem bych chtěl popřát mým následovníkům hodně pohody, spokojenosti a zejména klidu při jejich určitě náročné práci.

Jiří Mahel

Fotografie si prohlédněte zde